Vánoce jsou svátky klidu a míru, nebo se to tak alespoň říká. Co to ale znamená mít pokoj, dostávat pokoj, žít pokoj?

Mnozí shánějí Vánoční dárky, nemohou se dočkat pár vysněných dnů volna v práci, plánují co budou o svátcích dělat, s kým se potkají, na co bude a na co nebude čas. Studentům do toho přibude blížící se zkouškové. No a kde tedy v tom všem můžeme vidět pokoj?

Někteří lidé si tak nějak přirozeně věci moc neberou. Můžeme vidět, že ani ve chvatu svátků a ruchu velkoměst neztrácí pohodu a vyrovnanost. Pokud však jejich pohoda vyplývá z flegmatického a trochu bohémského přehlížení problémů, je to spíše taková povrchní a naivní pohoda. Pokoj, který nic nestojí, pokoj, který nemá žádnou hodnotu. Přehlížíme-li problémy a potřeby našeho okolí, lehce pak ztratíme ze zřetele i radost a krásné chvíle s Vánoci, svátky a našimi blízkými spojené. Kde tedy hledat ten pravý pokoj?

Bible se k otázce pokoje vyjadřuje poměrně srozumitelně. Slovo pokoj (šalom) však v hebrejštině znamená daleko víc, než jak ho chápeme dnes. Přáním pokoje se vyjadřovalo přání o opravdový pokoj ve všech oblastech života, od rodiny, práci až po duševní pohodu. U proroka Izaiáše můžeme číst Boží zaslíbení: "Stvořím ovoce rtů. Pokoj, pokoj dalekým i blízkým, praví Hospodin. Vyléčím jej. Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal. Nemají pokoj svévolníci,“ praví můj Bůh." Svévolným je ten, kdo pro sebe hledá pokoj jinde než u Boha. Pak je tedy jasné, že dokud bude člověk hledat pokoj jinde, tento pravý pokoj nalézt nemůže. Tomu koneckonců nemůže pomoct ani ten povrchní pokoj, který si flegmatickým a bohémským pohledem na život můžeme sami vytvářet.

Pokoj dalekým a blízkým, pravý pokoj pro srdce i každodenní život k nám přichází nejprve v Betlémě v jesličkách skrze Božího syna Ježíše, o nějakou dobu později pak v tom stejném Ježíši, Ježíši ukřižovaném, vzkříšeném a v jeho Božímu Duchu, který nás může tímto pokojem naplnit. Nechci však aby to vyznělo tak, že budeme-li hledat Boha budeme mít svůj klídeček. Je to spíš tak, že je náš život po setkání s ním ještě daleko rušnější, naplněnější, ale hluboko uvnitř nám Bůh dává svůj pravý pokoj. To je ten pokoj, který nám dává, pokoj, láska a přijetí.

"Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ " Lukáš 2,10-15

Takový pokoj vám ze srdce přeji,

požehnané Vánoce :)