Záře, pronikavá jako přímý sluneční svit,
světlo, tak jasné, že snad slovy nelze vylíčit,
a pak ...
v práznu, tichu, mlčení,
jen holá naděje,
že nic se vlastně nemění.
A pak ...
bolest, žár a světlo, silnější než myšlenka poslední,
když z prachu v prach zpátky ... se promění.