Za hvozdy šedých borovic, špičatými skalisky a pustými planinami tyčí se lískový háj. V tom kraji žijí odedávna lesní skřítkové, maličcí mužíci oděni v zelený šat. Ze všeho nejraději mají lískové oříšky a ty si také podobně jako veverky schovávají po celou zimu. Žijí ve svém lískovém lesíku od nepaměti. Uprostřed tohoto lesíka se rozprostírá nádherný palouk, kde kvete bezpočet květin a také tu během léta rostou lesní jahody. Na tomto palouku se skřítkové rádi setkávají. Obdivují krásu svého lesíku, nádherných květin na palouku a vzájemně si povídají o tom jaký našli oříšek, nebo jak se během noci vyspali.

Les ve kterém žijí obývá také několik jiných zvířátek. Nejvíce se skřítkové přátelí s veverkami. Vyměňují si s nimi oříšky a obdivují, jak dokážou skákat po stromech. Pak také v lese žije několik zajíců, ale s těmi se skřítkové moc do řeči nedávají, protože se živí trávou. A tu by lesní skřítek nikdy nejedl. Dalšími tvory kteří tento háj obývají je několik jelenů a srnek. K těm chodí lesní skřítci jen velice zřídka a to jen, když potřebují s něčím poradit. Další lesní tvorové jsou pak ptáci, ale těm skřítkové nerozumí a tak je někdy jen pozorují a obdivují to, že dokáží létat.

To co se děje mimo jejich malebný lesík je netrápí. Jsou rádi, že v něm mohou žít, že mají dostatek oříšků a v létě mohou okusit lesní jahody a pak také v lesíku vyvěrá studánka, ze které mají všichni čistou a osvěžující vodu. Jsou spokojení a to jim k životu stačí.