Jak dívka v šatech z hedvábí co zelenkavé jsou,
tak příchod jara v srdcích z ní, mým smyslům najednou.
Jak pupen v květ se vyvíjí a kvete v pravý čas,
tak lidstvo domáhá se dní, kdy svět je plný krás.

Ta touha která vzdychává a nikdy nemá dost.
se s realitou setkává, když spatří suchou kost.
Jak zima teskně zasténá a předá vládu svou.
Tak jaro v plné nádheře rozkvete projednou.

Proto se všichni radujme a mějme radost svou.
Všem bližním stále zvěstujme tu zprávu předobrou.
Že Bůh který zná smysl dní i jaro pro nás má.
Sic někdy plné povodní, však příroda vzkvétá.

Tak jako dívka tančící na břehu dravých řek.
tak rozvine se každičký, i malý bílý květ.
A v té předobré nádheře se život zastaví.
Vláda zimy ztrácí se a jaro přichází.